Vyhledávání

rozšířené vyhledávání

Datum a čas

Dnes je sobota, 21. 7. 2018, 19:27:19

Svátek

Svátek má Vítězslav

Aktuální počasí

dnes, sobota 21. 7. 2018
26 °C 11 °C
neděle 22. 7. 26/15 °C
pondělí 23. 7. 24/16 °C

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Anketa

Třídíte odpad?

Celkem hlasů:
56
Hlasování začalo:
23. 6. 2016
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Navigace

Obsah

Historie obce

Novodobé dějiny

 

Vývoj obce v I. polovině 20. století

Ve válečných letech 1914 -1916 museli postupně narukovat všichni schopní muži do války za Rakousko-Uhersko. Válka se tíživě promítla do hospodaření obyvatel, neboť na frontu musely jít dodávky masa, obilí i vajec. Ve vesnici zůstaly ženy samotné s několika malými dětmi, a ty nebyly schopné vést hospodářství, obdělávat pole. Byla bída a hlad. Ve válce padli: Jan Zelík z č.p. 26, František Kolář z č.p. 23, Josef Slavík z č.p.52, František Kubíček z č.p. 38, Vincenc Šenkeřík z č.p. 49, Jan Faldík z č.p. 62, František a Vincenc Mikšaníkovi z č.p. 25, František Doležal z č.p.17, František Bureš z č.p. 14, Antonín Šenkeřík z č.p. 49. Po této válce našlo práci mnoho místních obyvatel v továrnách bratří Paříků v Napajedlích, Tomáše Bati v Otrokovicích i v jiných.

To bohužel netrvalo dlouho a v roce 1939 opět přišla válka s Německem. V tomto válečném údobí proti německé okupaci působili místní partyzáni. Patřil k nim Oldřich Kubíček z č.p. 54, Zdeněk Nedbal z č.p. 6, Alois Přílučík z č.p. 43, Jindřich Přílučík z č.p. 43, Bohumil Zelík z č.p. 50 a Alois Malina z č.p. 34. Na místní občany neměla tato válka již takový dopad jako první světová válka. Výjimkou byly pouze poslední dny války, kdy přes Oldřichovice přecházela fronta. Boje se neobešly bez obětí na lidských životech. Boj trval celý den 1. května. Životem jej zaplatilo deset ruských vojínů a jeden partyzán z Topolné. Z místních přišel o život Josef Zábojník z č.p. 43. Občané, schovaní ve sklepech a vykopaných krytech, zažívali vzrušující okamžiky, strach o své životy, majetek. Rachot kulometů přerušovaly výbuchy šrapnelů, výstřely minometů dopadajících do zahrad přilehlých polí. Padaly uražené větve a listí stromů od střepin létajících úlomků granátů. S řinkotem se sypalo sklo s rozbitých tabulí oken. Zatím, co venku běsnila pekelná vřava všech možných zbraní, v podzemí, v krytech a ve sklepích s motlitbou na rtech vkládal svou naději v Boha domácí lid bez rozdílu. Během těchto bojů shořel také mlýn Větřák, několik domů, poničené byly střechy a okna na domech. 4. května 1945 v obci vznikl národní výbor. Předsedou se stal Jaroslav Kubíček. Ještě dva měsíce po ukončení války byla v lese minou zabita Marie Deštěnská z č.p. 71. Jejímu synovi výbuch miny utrhl ruku.

 

Poválečné a soudobé dějiny obce

Veřejného dění se po válce ujímaly politické strany. Obec měla v úmyslu postavit silnici do Kvítkovic a novou garáž pro autobus, která byla postavena v roce 1949. Bohužel únorové události roku 1948 vše změnily. I Oldřichovic se dotkly konfiskace majetku, násilné slučování a združstevňování pozemků. V roce 1956 vzniklo místní Jednotné zemědělské družstvo. Se stavbou kravína r. 1958 vznikly velké problémy. Soudržnost vesnice se naprosto porušila a občané prožívali neskutečné dilema (hospodář na č.p. 32 se dokonce oběsil). Další dění lze jen těžko komentovat.

V obci se v roce 1975 postavila mateřská škola, která však byla v devadesátých letech zrušena. V roce 1980 se obec dostala pod město Napajedla, což se opět změnilo po deseti letech, kdy se Oldřichovice znovu staly samostatnou obcí. Prvním demokraticky zvoleným starostou obce se stal v roce 1990 František Samsonek z č.p. 96 (OF) a zástupcem starosty Bohumil Hanák z č.p. 8 (ČSL). Obecní zastupitelstvo tvořili: Alois Zelík z č.p. 117 (OF), Vlastimil Nedbal z č.p. 87 (OF), Cyril Nedbal z č.p. 101 (OF), Josef Vančík z č.p. 24 (OF), Eva Martinková z č.p. 118 (ČSL), Petr Zelík z č.p. 132 (ČSL) a Jaroslav Hyánek z č.p. 115 (ČSL).

Místní zastupitelstvo v roce 1996 zřídilo pro občany 107 přípojek kabelové televize a 60 telefonů. Organizátorem akce byl Miroslav Hebelka, který v té době zastával funkci zástupce starosty.

Po nezdařených pokusech v minulosti byl v Oldřichovicích postaven v roce 1997 kostel, vysvěcen olomouckým biskupem Hrdličkou. Kostel je zasvěcen svaté Zdislavě. Velkou zásluhu na jeho stavbě mají manželé Hanákovi, Hoférkovi, Alois Gajzler, Jaroslav Hyánek, František Samsonek a také několik kněží, mezi nimiž například B. Hozík, J. Železník, J. Jašek či A. Andrýsek. Kostel je postaven podle projektu architekta Tomeška. Vnitřní výzdoba je dílem akademického malíře Boroše.

V roce 1999 dostala díky nádstavbě sedlové střechy novou podobu místní radnice. Tím obec získala další společenské místnosti a vzhled obce velmi zkrásněl. Při sčítání lidu v roce 2001 žilo v Oldřichovicích 360 osob, z toho 182 mužů a 178 žen. V témže roce se provedla plynofikace obce, která stála téměř osm milionů korun. Organizátory akce byli starosta František Samsonek a jeho zástupce Jaroslav Hyánek. Rokem 2003 se vyřešil letitý problém místního obchodu, který byl z nevyhovujících prostor bývalého JZD přemístěn do přebudované části budovy bývalé školy. Tyto úpravy si vyžádaly částku půl milionu a výhledově se počítá s opravou celé budovy bývalé školy a školky. Nyní zde sídlí klub dětí a mládeže, který vede Libuše Přílučíková.

V obci se pravidelně pořádají končiny, sportovní memoriál Miloše Skácela, dětský den, táboráky, mikulášská besídka a jiné akce. V obci je k dispozici i místní knihovna, kterou vede Vincenc Strojil.

Život na vesnici ovlivňuje počasí. V různých obdobích záplavy, bouřky s krupobitím, a tím zničené domy, úroda a cesty zaváté sněhem. Roku 1907 uhodil blesk do chlévů A.Zelíka č. 11, přes střechu proletěl senem dolů a zde zabil býka. V roce 1933 při velkém nedostatku vody vozili lidé vodu v lejtách až z řeky Moravy. Roku 1911 zde řádila epidemie záškrtu. Vyžádala si 6 životů dětí. Roku 1913 se odstěhovali za prací do Ameriky Doležalovi a další, později r. 1928 6 mladých mužů do Argentiny. Po převratných změnách r. 1989 začali někteří občané a řemeslníci opět soukromě podnikat a hospodařit.

Jen čas, který rychle utíká, ukáže, jak občané, zvláště mladí, dovedou vést obec k bohatému, spokojenému a radostnému životu.

Nelehký život v minulosti, události zde poznamenané jenom s části a krátce objasňují historii, minulost obce Oldřichovice.